Zatímco v Rusku a Bělorusku panuje tvrdá cenzura a básníci, spisovatelé a umělci jsou zde systematicky umlčováni, Maďarsko a Slovensko svůj boj o svobodu projevu nejen v umění stále svádí. Je Česko další v řadě? Spisovatelka Radka Denemarková, vizuální umělkyně a kurátorka Ilona Németh a spoluzakladatelka Běloruského svobodného divadla Natália Kaljada o plíživém nebezpečí politizace kultury ve střední a východní Evropě.

Radka Denemarková je spisovatelka, scenáristka, literární historička a překladatelka německé literatury. Patří k nejoriginálnějším a nejpřekládanějším českým autorům. Je mimo jiné autorkou románů Peníze od Hitlera (2006), Kobold (2011), Příspěvek k dějinám radosti (2014), Hodiny z olova (2019) a nejnověji Čokoládová krev (2023). Ve svých dílech se opakovaně zabývá krizí evropských hodnot, dědictvím totalit a zkoumá nejrůznější formy mocenských vztahů. Jako jediná z českých autorů obdržela cenu Magnesia Litera ve čtyřech různých kategoriích. Je nositelkou řady významných zahraničních ocenění, např. Ceny Georga Dehia 2012, Brücke Berlin Preis 2022 nebo Evropské ceny tolerance za podporu demokracie a lidských práv 2024. Stala se také první českou spisovatelkou oceněnou rakouskou Cenou Franze Kafky. V roce 2024 byla slavnostně přijata do Německé akademie pro jazyk a literaturu a v témže roce převzala vyznamenání prezidenta republiky, medaili Za zásluhy I. stupně za činnost v oblasti kultury a umění.

Ilona Németh je vizuální umělkyně, profesorka umění a kurátorka narozená v maďarské komunitě na Slovensku. Ve své tvorbě se často zabývá tématy menšin, imigrace a dalších sociálních problémů. V poslední době je jedním z nejvýraznějších hlasů aktuálních protestů proti postupující politizaci slovenského umění a kultury současnou vládou. Jako profesorka vedla v letech 2004–2019 Studio IN a mezinárodní vzdělávací program Open Studio na Katedře intermédií Vysoké školy výtvarných umění a designu v Bratislavě. Vystavovala na mnoha místech i v zahraničí. Její samostatný projekt Eastern Sugar byl představen v Kunsthalle Bratislava v roce 2018. Její personální výstavy se konaly mimo jiné v Bratislavě, Praze, Budapešti, Vídni, Helsinkách a Římě. V roce 2001 reprezentovala Slovensko (spolu s J. Surůvkou) na 49. bienále v Benátkách. Byla spolukurátorkou výstavní série Soukromý nacionalismus v 6 zemích (2014–2015); Universal Hospitality 1., 2016, Vídeň, Rakousko a Praha, Česká republika, 2017.

Natália Kaljada je spoluzakladatelkou a uměleckou ředitelkou Běloruského svobodného divadla, známého pod zkratkou BFT, oceňovanou divadelnicí, režisérkou a spisovatelkou. Jako mezinárodně uznávaná diplomatka a bojovnice za lidská práva je Kaliada průkopnicí jedinečné metody transverzálního lobbingu. Ve svých kampaních spojuje umělecké, geopolitické, environmentální a lidskoprávní otázky s cílem přinést do společnosti systémové změny. Kvůli své práci politické aktivistky byla nucena opustit Minsk a v roce 2011 získala politický azyl ve Velké Británii. Kaliada založila uměleckou kampaň Free Belarus, která získala podporu mnoha předních umělců a politiků. V letech 2000 a 2001 obdržela dvě ocenění Meritorious Honor Awards for Personal Bravery and Courage od amerického ministerstva zahraničí. V roce 2020 založila společně s Hillary Clinton, Madeleine Albright a senátorkou Jeanne Shaheen alianci Women 4 Women Alliance, aby ocenila a posílila hlasy běloruských žen, které statečně odolávají diktatuře. Kaliada je členkou výboru ceny Magnitsky Human Rights Award, která oceňuje práci v oblasti lidských práv a boje proti korupci.  V červnu 2023 jí byl udělen Řád Britského impéria za zásluhy o divadlo.