Román Alhierda Bachareviče Psi Evropy, často považovaný za jedno z nejvýznamnějších děl běloruské literatury, se v roce 2022 stal prvním beletristickým dílem, které bylo v Bělorusku zakázáno jako „extremistické“. Devítisetstránkovou knihu, oceněnou letos na jaře Evropskou cenou za porozumění, adaptovalo pro jeviště Běloruské svobodné divadlo, které je oficiálně z politických důvodů zakázáno běloruskou vládou a působí v londýnském exilu. Spisovatel Alhierd Bacharevič v rozhovoru s dramatikem a zakladatelem Běloruského svobodného divadla Nikolajem Chalezinem o cenzuře v současném Bělorusku. Moderuje Daniella Kaljada.

Alhierd Bacharevič je běloruský spisovatel žijící v exilu. Je autorem více než desítky próz včetně románů Sabaki Europy (Psi Evropy, 2017), Saroka na šybenicy (Straka na šibenici, 2009), Dzeci Alindarki (Alindarčiny děti, 2014), Apošňaja kniha pana A. (Poslední kniha pana A., 2020), Plošča Pieramohi (Náměstí Nezávislosti, 2021) a také řady sbírek esejů a básní. Jeho rozsáhlý dystopický román Psi Evropy o „moci jazyka a jazyce moci, o Bělorusku jako evropském ostrově a Evropě jako běloruském snu“ uvedlo Běloruské svobodné divadlo na scénách Londýna, Paříže, Berlína, Minsku a Adelaide. V Polsku jej uvedlo i nezávislé divadlo Kupalaucy. V současnosti je v Bělrousku řada jeho knih v zakázaných. Žil v Rakousku, Švýcarsku a v poslední době v Německu. Jeho knihy byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, polštiny, švédštiny a ruštiny. Je laureátem Lipské knižní ceny za evropské porozumění za román Psi Evropy (2025), Ceny Erwina Piscatora (Německo), ceny Kniha roku (2014, 2018, Bělorusko), laureátem druhé Ceny Jerzyho Giedroyce za nejlepší prozaickou knihu napsanou v běloruštině (2012, 2013, 2015, 2018) a laureátem Čtenářské ceny (2018).

Nikolaj Chalezin je spoluzakladatelem a uměleckým ředitelem Běloruského svobodného divadla, známého pod zkratkou BFT, a také ceněným režisérem, dramatikem, designérem, pedagogem, politickým aktivistou a novinářem. Byl šéfredaktorem tří předních sociopolitických týdeníků v Bělorusku, které režim následně zakázal, a majitelem jediné galerie současného umění v Minsku, která byla rovněž uzavřena. Chalezin si v Bělorusku odpykal trest odnětí svobody za účast v politických kampaních a byl organizací Amnesty International označen za vězně svědomí. Tuto zkušenost přetavil v jedno z nejslavnějších představení BFT, Generation Jeans (Džínová generace, 2016). Jde o autobiografický dialog o rockové hudbě a odporu, který byl uveden více než 100krát po celém světě, včetně domácího představení u Václava Havla na jeho pozvání v roce 2008. Chalezin byl kvůli aktivismu nucen roku 2011 odejít do exilu a byl mu udělen politický azyl ve Velké Británii. Mezi jeho divadelní hry pro BFT patří: King Stakh’s Wild Hunt (Divoký lov krále Stacha, 2023), Dogs of Europe (Psi Evropy, 2023) a Time of Women (Čas žen, 2014), které všechny také režíroval. V červnu 2023 mu byl udělen Řád Britského impéria za zásluhy o divadlo.

Daniella Kaljada je multidisciplinární umělkyně а aktivistka běloruského původu, jejíž život a dílo jsou formovány exilem a odporem. Poté co byla nucena uprchnout z Běloruska se svými rodiči, se politicky aktivně angažuje od raného věku. Ve 13 letech promluvila k britskému parlamentu a naléhala na sankce proti Lukašenkovu režimu a propuštění politických vězňů. Od té doby vystupovala na významných mezinárodních konferencích, kde zastupovala Běloruské svobodné divadlo a nadaci We Remember, a je moderátorkou online programu Monologue for Two Ministerstva kontrakultury. Kromě toho si vybudovala osobitou uměleckou praxi zahrnující divadlo, překlad a vizuální kulturu. Přeložila do angličtiny řadu her, včetně uznávané divadelní adaptace románu Alhierda Bachareviče Sabaki Europy (Psi Evropy, 2017). V roce 2016 získala její práce o paměti a nacistické okupaci zvláštní uznání na výstavě EPIC CIC v Saatchi Gallery. Daniella v současné době vyvíjí multisenzorický pavilon, jehož cílem je znovuobjevit narativ Běloruska na mezinárodních uměleckých veletrzích. Jedná se o projekt, který spojuje uměleckou inovaci s politickým vzdorem a zasazuje běloruskou kulturní identitu do globálního kontextu.