Kde brát naději v současném zdánlivě nenadějném světě? Myšlenky Václava Havla a jeho odkaz pro současný svět pohledem zahraničních disidentů, spisovatelů a umělců.
Debatovat v předvečer výročí jeho nedožitých 90. narozenin budou: běloruský disident Maxim Znak, turecký skladatel a spisovatel Zülfü Livaneli, ukrajinská spisovatelka Oksana Zabužko a irský lidskoprávní aktivista a právník Bill Shipsey. Moderuje íránská umělkyně Azadeh Kangarani.

Azadeh Kangarani je íránská divadelní režisérka, performerka a dramaturgyně. Narodila se a vyrůstala v Íránu, kde také vystudovala dramaturgii. Z Teheránu odešla do Dubaje, řadu let pak prožila v Praze, kde studovala film a divadelní režii a následně učila na Ústavu íránistiky FF UK. Ve své autorské tvorbě propojuje osobní zkušenost s tématy identity, migrace, genderu, mlčení a mezikulturního porozumění. Je autorkou několika autobiografických one-woman show, mimo jiné My Pink Labyrinth (Můj růžový labyrint, 2016) a Strung Up at the Airport (Oběšená na letišti, 2017), které se dotýkají témat ženské sexuality, původu a předsudků. V posledních letech realizuje v USA a Evropě debaty věnované myšlenkám a odkazu Václava Havla. Nejnověji v Pittsburghu režírovala jako součást projektu Samizdat divadelní skupiny Bricolage Production Company Havlovu hru Vernisáž (1975).

Zülfü Livaneli je turecký spisovatel, hudebník, filmový režisér a veřejný intelektuál.  Patří k nejčtenějším současným tureckým autorům, jeho romány byly přeloženy do desítek jazyků. Ve svém díle často propojuje osudy postav s politickými a historickými zlomy moderního Turecka. Česky vyšla jeho díla Štěstí (česky 2008) a Serenáda (česky 2013). Za svou literární činnost získal mimo jiné Orhan Kemal Novel Prize a Balkan Literary Award. V Turecku je také velmi uznávaný jako písničkář. Napsal přes dvě stě písní, z nichž mnohé zlidověly, a jeho skladby zpívali mimo jiné Joan Baez, Maria Farantouri nebo Udo Lindenberg. Jeho písně často vyjadřují solidaritu s lidmi postiženými politickými zvraty a režimy v Turecku. Jeho působení je dlouhodobě spojeno s obhajobou lidských práv, sekulární demokracie a kritikou autoritářství. Kvůli svým politickým postojům byl v 70. letech vězněn a část života strávil v exilu.

Bill Shipsey je irský aktivista v oblasti lidských práv, pořadatel uměleckých akcí a bývalý advokát. Založil organizaci Art for Human Rights (původně Art for Amnesty) a působí jako její výkonný ředitel. Již téměř čtvrt století koncipuje a realizuje mezinárodní fundraisingové a propagační akce a projekty za účasti významných umělců z různých zemí. Cílem těchto aktivit je získávání finančních zdrojů na podporu lidskoprávních organizací a obranu lidských práv na celém světě. Žije v Paříži.

Oksana Zabužko je ukrajinská spisovatelka a jedna z nejvýraznějších osobností současné ukrajinské kultury. Vystudovala filozofii na Kyjevské národní univerzitě Tarase Ševčenka. Mezinárodní ohlas jí přinesl román Polní výzkum ukrajinského sexu (česky 2001), který vyvolal nebývalou společenskou debatu a stal se jednou z nejvlivnějších knih prvních let ukrajinské nezávislosti. Za vrchol její prozaické tvorby je považován román Muzeum opuštěných tajemství (česky 2012), rozsáhlá generační freska, která jako jedna z prvních v současné ukrajinské próze propojila osobní a rodinnou paměť s vytěsněnými dějinami 20. století. Česky vyšla také její povídková sbírka Sestro, sestro (česky 2006), knižní rozhovor Ukrajinský palimpsest (česky 2015) a nejnověji esej Nejdelší z cest (česky 2026). V ní se prostřednictvím osobních vzpomínek vrací k začátku války a zkoumá vztah paměti, identity a imperiální politiky Ruska. Její knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a získaly řadu mezinárodních ocenění, mimo jiné  Středoevropskou literární cenu Angelus (2013), cenu Tarase Ševčenka (2019) a francouzský Řád čestné legie (2023).

Maxim Znak je běloruský právník, spisovatel a bývalý politický vězeň. Vystudoval práva na Běloruské státní univerzitě, kde později působil také jako pedagog. Jako právník zastupoval opoziční prezidentské kandidáty Viktara Babaryku a Svjatlanu Cichanouskou a byl členem prezidia opoziční platformy. V září 2020 byl zatčen a následně odsouzen k deseti letům vězení. Během více než pěti let věznění napsal osmnáct knih, z nichž se podařilo dostat ven pouze Zekameron (2022), soubor krátkých próz zachycujících každodennost života za mřížemi. Prvních sedm povídek odeslal v rámci korespondence s rodinou. Zbývající texty vynesli ven spoluvězni, kteří mířili k soudu nebo do domácího vězení. Zekameron vyšel v několika jazycích a jeho anglický překlad získal English PEN Award. Po svém propuštění v roce 2025 byl Maxim Znak z Běloruska vyhoštěn.