
© David Peltan
Monika Načeva
herečka a zpěvačka
Monika Načeva (* 1966) patří více než tři desetiletí k nejvýraznějším osobnostem české alternativní hudební scény. Její tvorba se pohybuje mezi rockem, elektronikou, experimentem a improvizací, její konstantou je však poezie. Působila v A-studiu Rubín, HaDivadle a Divadle Sklep, později spolupracovala s Vosto5 a je spojena s Divadlem Minor. Zásadním momentem její hudební dráhy bylo setkání s poezií Jáchyma Topola. Jeho texty se objevily už na debutovém albu Možnosti tu sou… (1994), na něž navázalo kultovní Nebe je rudý (1996), propojující Topolovu poezii s elektronikou a trip-hopem. Každý nový projekt ji vede k jinému zvuku a často i k novým muzikantům. Spolupracovala s Michalem Pavlíčkem, Janem P. Muchowem, Tomášem Vtípilem a dalšími výraznými osobnostmi české alternativní scény. S mimořádnou intenzitou interpretuje také texty autorů stojících mimo hlavní proud. V nejnovějším albu Jdem temným dnem (2024) zhudebnila například poezii Šárky Smazalové, Vladimíry Čerepkové, Ivana Blatného, Jana Hanče, Pavla Zajíčka, Milana Kocha, Věry Jirousové a Egona Bondyho.
